Vždyť tomu nikdo nemohl věřit
Členka Trumpova volebního týmu sdílela po volbách na sociálních sítích, že demokraté zfalšovali software ve strojích pro sčítání hlasů. Samozřejmě šlo o tvrzení bez důkazů, a tak nyní čelí žalobě za pomluvu a šíření poplašné zprávy. Její advokát ji obhajuje takto: nemohlo jít o pomluvu ani poplašnou zprávu, protože tomu přece nikdo nemohl věřit.
Fakt hustý. Tohle kdysi prošlo Larry Flintovi, když si ve svém Hustleru dělal legraci z nějaké veřejně známé osobnosti, ale od vysoce postavené členky volebního týmu bych čekal více serióznosti. Ze stejného těsta bylo i sdělení poslankyně SPD, že viděla, jak z autobusu vyběhli migranti a utekli do lesa. Jenomže problém je v tom, že nic takového se nestalo. Tito lidé se zaklínají alternativní pravdou nebo názorem. Ale lež je lež, manipulace je manipulace a omyl je omyl a nikoliv alternativní pravda.
S názorem je to také zajímavé. Kardinál Vlk kdysi řekl, že lidé nerozlišují mezi pravdou a názory (kdo měl podle něj pravdu a kdo názor, to už je věc jiná). Názor je od slova nazírat, tedy vidět. Když mám názor, tak něco nějak vidím = na základě mých informací si něco myslím. Takže bych předpokládal, že před názorem jsou nějaké zkušenosti, vlastní nebo zprostředkované (např. vzdělání je formou zprostředkované zkušenosti). Moje informace mohou být nesprávné, zkreslené, neúplné, mohl jsem udělat chybu v jejich vyhodnocení. Ale přesto před názorem byly zkušenosti. Pokud někdo vypustí do světa účelovou lež, tak nejde o žádný názor ale jen a pouze o lež. A když lži říkám názor nebo alternativní pravda, tak je to další lež.
Častou také slyšíme nebo čteme větu „Každý má svoji pravdu“. Ve skutečnosti má každý nikoliv svou pravdu, ale svůj názor, protože nějaký složitý jev vidí jen ze svého úhlu pohledu (názor – nazírat). Dvě protichůdná tvrzení nemohou být zároveň pravdivá, protože pravda je shoda skutečnosti s naším popisem skutečnosti. U tvrzení typu 1+1=3 je to jednoduché – to pravda buď je nebo není a víme to okamžitě. Ale u popisu složitých jevů, jako např. „90. léta v ČR“, už tak rychle hotovi být nemůžeme. Takový složitý jev se štěpí na mnoho dílčích jevů a proto musíme takovou věc zkoumat ze všech možných úhlů pohledu, z perspektivy dopadu na různé lidi, pokusit se hledat zobecnění a odlišit podstatné věci od nepodstatných a zákonitost od nahodilosti. A tak je nutné psát, mluvit, diskutovat s ostatními, vystavit se oponentuře a odlišovat fakta od nepřesných vzpomínek či lží jednotlivých aktérů a odhalovat chyby v úsudku svém i jiných komentátorů. Nakonec máme ne jedno jednoduché tvrzení, ale spíš disertační práci. A to jsme ještě nezačali jednotlivé aspekty hodnotit ve smyslu dobrý-špatný.
Hodnotící soudy nevycházejí jen z faktů samých, ani z faktů roztříděných a vložených do kontextu, ale také z určitých hodnotových měřítek, které hodnotitel uznává. Je to zcela individuální, ale s určitou mírou nepřesnosti lze lidi rozdělit na konzervativce, liberály, socialisty a možná i další skupiny. Navíc hodnotová měřítka mají vliv i na to, jak člověk ohodnotí závažnost jednotlivých a faktů i jak je zařadí do kontextu. Např. zpráva o konání Prague Pride jednoho člověka nechá zcela lhostejným a v jiném vzbudí dojem, že jde o podstatnou varující známku rozkladu společnosti a příchodu tyranie menšin.
A co teď s tím, že nesdílíme všichni stejný náhled na svět a dokonce si nejsme schopni navzájem porozumět? Prvním krokem musí být náhled, že to, co je v mé hlavě, není realita sama, ale jenom její popis. Druhým krokem musí být náhled, že oponent není ani hloupý, ani zlovolný, ale vidí věci z jiného úhlu a hodnotí je na základě jiných hodnotových měřítek. Třetím krokem musí být náhled, že jsem omylný, mé poznání j nedokonalé a mé soudy vycházejí z měřítek často empiricky nedokazatelných nebo velmi těžko dokazatelných – navíc základní měřítka sdílíme (alespoň navenek) všichni stejná a lišíme se spíše v jednotlivostech. S člověkem, který se chce dobrat pravdy, mohu vést diskusi a dohodnout se s ním na způsobu koexistence. S kejklířem, který šermuje „alternativními pravdami“ diskusi vést nelze, lze jenom před ním varovat ostatní.
