Poznámky k demostraci Milionu chvilek 23.6.2019
Proč jsem 23.6.2019 neležel večer raději u vody, když by to v tom vedru bylo příjemnější?
Andrej Babiš před pár týdny přišel s teorií, že lidé si vyšli v pěkném počasí na koncert. K tomu bych poznamenal, že stát tři hodiny na místě moc velké povyražení není a té hudby tam moc nebylo.
Podle VK+VK jsem frustrovaný jedinec, který se nesmířil s porážkou ve volbách a tak se snažím výsledek svobodných voleb zvrátit demonstracemi. Názor VK na občanskou společnost již před dvaceti lety shrnul Vladimír Jiránek ve svém vtipu: „Vážení občané, volby skončily, teď prosím laskavě čtyři roky držte hubu“. Podle mého názoru žádný rozumný člověk svobodné volby demonstracemi nechce. Na pitomé nápady, jak referendy odvolávat politiky a vyvolávat volby, je v ČR expertem někdo docela jiný.
Jak ale já, no name občan, mohu s politikem mezi volbami komunikovat? Premiér se sejde s významným podnikatelem nebo manažerem, se mnou ale těžko. Napsat mu mail nebo vzkaz na facebook? To nefunguje, vyzkoušel jsem. Ale účast na demonstracích s účastí desítek nebo lépe stovek tisíc – to zcela evidentně funguje.
Proč mně osobně připadá Andrej Babiš jako nevhodný pro úřad premiéra?
Základním důvodem pro mě je, že jeho politická mise je založena na lži. Firmu začal budovat tak, že ji v devadesátých letech ukradl Slovenské republice. Firmu řídil tak, že podváděl své obchodní partnery a působil jim značné škody. Byl napojen na vlády ČSSD a tak získal za nízkou cenu další státní majetek. S tehdejším předsedou antimonopolního úřadu byl přistižen při jednání na benzínové pumpě. A teď tvrdí, že bojuje proti korupci, rozkrádání, mafii, tedy proti tomu, co předtím dvacet let dělal. A heslo „řídit stát jako firmu“ zní zlověstně při vzpomínce na osud jeho obchodních partnerů.
Velký problém je střet zájmů s ohledem na státní zakázky, dotace a tvorbu zákonů, stejně jako vlastnictví médií. Zákon o střetu zájmu je v ČR zcela bezzubý, protože předání firem do svěřeneckého fondu de facto nic neřeší, protože se mu jednou vrátí a proto má zájem na jejich co největší prosperitě. Stejně tak vedení MAFRA ví, komu se jednou bude zodpovídat. Babišův střet zájmů nám může způsobit snížení dotací z EU o ty neoprávněně čerpané, a zároveň není jisté, zda tyto prostředky ČR vysoudí z Babišových firem zpět – to všechno se dozvíme tak asi za deset let.
Kauza Čapí hnízdo: v politice je více trestně stíhaných lidí, žádný z nich ale nezastává post premiéra a jejich formální a neformální vliv je neskonale menší, než vliv premiéra. Naprosto provokativně tak zapůsobila výměna ministra spravedlnosti den poté, co policie navrhla státnímu zastupitelství obvinit Andreje Babiše.
Případná Babišova demise (jakkoliv dnes jde o utopii) má v sobě skrytý háček: mohl by dál vše řídit i bez ústavní funkce ze zákulisí, podobně jako Jaroslaw Kaczynski v Polsku.
V roce 2017 byly všechny informace o Andreji Babišovi dostupné, ale přesto získalo ANO 30% hlasů. K části jeho voličů se ty informace nedostaly, část jim nerozuměla nebo nevěřila a části to bylo jedno.
Zakládat novou politickou stranu smysl nemá, protože shoda na odporu k osobě premiéra není dostatečná platforma pro politickou stranu (vzpomeňme na odstrašující příklad Naděje a Cesty změny po akci Děkujeme, odejděte).
Vidím tedy spíš výzvu pro opoziční strany – je nutné přijít s uvěřitelným lídrem a pozitivním programem a programově nerozeznatelné strany by se měly sloučit. Je totiž problém, když ze šesti přijatelných stran v současné sněmovně se čtyři pohybují okolo smrtících 5%. A dostat k volbám ty, kteří tam nechodí a zároveň by nevolili ANO nebo SPD nebo KSČM.
Protože v demokracii jsme viníci i zachránci jenom my sami.
