Reklama
 
Blog | Jaroslav Toman

Jak psal Člověk dějiny Země VIII.

V dějinách vědy se vyskytlo i mnoho podvodů a omylů a některé byly závažné (např. Haeckelova embrya – zde se dodnes vede diskuse, zda šlo o podvod, nebo pouze o omyl). Kreacionisté rádi podvody argumentují, že evolucionismus je celý podvod. Jenže podvody se vyskytují ve všech oblastech lidské činnosti a dopouštějí se jich lidé v Boha věřící i nevěřící (to samozřejmě podvody neomlouvá).

Podvod někdy víc vypovídá o podvedeném než o podvodníkovi.

Na začátku dvacátého století byly po nálezech na Jávě a v Heidelbergu (Německo) dychtivě očekávány další nálezy mezičlánků mezi dnešním člověkem a jeho opičími předky.

Na schůzi Geologické společnosti v Londýně dne 18. prosince 1912 Charles Dawson oznámil nález fragmentů mozkovny a čelisti dosud neznámého předchůdce člověka ve štěrkovně poblíž Piltdownu. Ve štěrkovně hledal z důvodu, že mu roku 1908 dal jeden z dělníků fragment lebky. Dawson několikrát toto místo navštívil a našel další fragmenty lebky. Tyto nálezy velmi zaujaly správce geologického oddělení Britského muzea Arthura Smithe Woodwarda. Mezi červnem a zářím 1912 Dawson nalezl další fragmenty lebky a polovinu spodní čelisti.

Woodward provedl rekonstrukci fragmentů lebky. Podle jeho rekonstrukce byla lebka v mnoha ohledech podobná lebce moderního člověka, s výjimkou týlního hrbolu (část lebky, která sedí na páteři) a velikosti mozku, což bylo asi dvě třetiny dnešního člověka. Naznačil, že kromě dvou lidských třenových zubů je čelistní kost k nerozeznání od kosti moderního mladého šimpanze. Woodward na základě své rekonstrukce tvrdil, že Piltdownský člověk představuje evoluční chybějící článek mezi lidoopy a lidmi, protože kombinace lebky podobné člověku s čelistí podobnou opici podporovala představu, která tehdy v Anglii převládala, že evoluce člověka začala mozkem.

Téměř od samého počátku byla Woodwardova rekonstrukce piltdownských fragmentů některými badateli silně zpochybňována. Byly provedeny i jiné rekonstrukce a byl vysloven i názor, že jde o nález opičí čelisti a lebky tvora velmi podobného člověku. Většinově byl ale nález akceptován.
Dawson objevil roku 1915 další tři fragmenty lebky na dalším nalezišti Piltdown II. Roku 1916 zemřel.

Originální nálezy byly pečlivě uloženy v depozitáři a vystavovány byly jen sádrové odlitky.

V dalších desetiletích následovaly ve světě další objevy a Piltdownský člověk vedle nich vypadal podivněji a podivněji.

Roku 1953 dostal Kenneth P. Oakley povolení prostudovat originály piltdownských nálezů. Následně spolu s Wilfridem E. Le Gros Clarkem a Josephem Weinerem dokázal, že Piltdownský člověk je podvod. Fosilie byla složeninou tří odlišných druhů. Skládala se z lidské lebky ze středověku, 500 let staré spodní čelisti orangutana a fosilních zubů šimpanze. Zdání stáří bylo způsobeno obarvením kostí roztokem železa a kyseliny chromové. Mikroskopické vyšetření odhalilo na zubech stopy po pilníku, kterým byly zuby upraveny do tvaru více odpovídajícího lidské stravě.

Proč podvod s Piltdownským člověkem uspěl tak dobře? V době jeho objevu totiž většina významných vědců věřila, že velký moderní mozek předcházel moderní všežravé stravě. Padělek poskytl přesně tento důkaz. Velkou roli v akceptaci podvodu sehrál i nacionalismus a kulturní předsudky některých britských vědců i britské veřejnosti. Podvod přesně naplnil evropská očekávání, že nejstarší lidé budou nalezeni v Eurasii, a navíc Britům nadělil „prvního Brita“, který se mohl postavit vedle fosilních hominidů nalezených jinde v Evropě.
Ukaž lidem, co chtějí vidět, a oni ti hned uvěří.

Jenomže jeden podvod naštěstí neznamená, že podvod je ve vědě úplně všechno.

Dokud budou vědci moci svobodně bádat a jejich objevy budou muset obstát ve spravedlivém oponentním řízení, pak budou nakonec všechny podvody odhaleny.

Tak jak jsme se tu vlastně octli? O tom budou vědci dál bádat a filozofové filozofovat – každý ve své oblasti.

Na závěr jeden vtip.

Malý Pepíček přijde za maminkou a ptá se jí: „Mně pořád vrtá v hlavě, kde jsme se tu my lidé vzali. Pořád mi to připadá nějak divné“.
Maminka mu povídá: „Bůh před 6000 lety stvořil první lidi Adama a Evu, a to jsou naši předkové“. Pepíček namítne: „No jó, ale tatínek mi říkal, že jsme se postupně během miliónů let vyvinuli z nějakých opic?“
A maminka odvětí: „To jsou příbuzní z tatínkovy strany“.

Reklama