Reklama
 
Blog | Jaroslav Toman

Jak psal Člověk dějiny Země VII.

V minulém dílu byly popsány dvě hlavní kreacionistické teorie – teorie mladé Země a teorie inteligentního designu. V tomto dílu se pokusíme kritizovat argumentaci těchto teorií.

Napřed je nutno zmínit, že s některými námitkami se evolucionisté (zatím) vypořádat dovedou pouze filozoficky (i když to někteří z nich popírají). Jsou to ty zmíněné v pátém dílu:

  • Vznik vědomí.
  • Vznik života z neživé hmoty.
  • Složitost životních procesů (např. biochemických reakcí v buňce), potřeba makromutací u evolučních kroků.

Zde jsou příklady filozofického vypořádání:

Marxismus: hmota je aktivní a tvůrčí a ve svém samopohybu spěje k stále složitějším formám. Proto je možný vznik života z neživé hmoty, vývoj druhů a vznik vědomí

Naturalismus/materialismus (směr, který popírá cokoliv mimo oblast přírodních věd): Jsme tady. A to je důkaz, že to přírodními procesy nějak jde.

Některé křesťanské myšlenky:

  • Bůh stvořil hmotu, která je sama tvůrčí (podobnost s marxismem je asi náhodná).
  • Bůh vše nasměroval k bodu Omega.

Agnosticismus: k čemu nemáme podklady, o tom je zbytečné přemýšlet (problém se neřeší, protože je s naší úrovní znalostí neřešitelný)

S ostatními námitkami se nějak evolucionisté pokoušejí vypořádat.

Příhodné nastavení fyzikálních konstant a podmínkách na Zemi – je to šťastná náhoda, která umožnila naši existenci. Za jiných podmínek by život nevznikl anebo by vypadal jinak.

Základní námitkou proti teorii mladé Země je lpění na Bibli v přírodních vědách. Starý Zákon vznikal asi 1500 let a obsahuje knihy mnoha literárních žánrů, literárním druhem je próza i poezie. Nejstarší příběhy se ústně předávaly stovky let před jejich zápisem, písemné zápisy procházely různými změnami. Argument „záznamy očitých svědků“ je tedy irelevantní.
Jelikož Bible tedy není přírodovědecká kniha ani záznam z bezpečnostní kamery, nejde ji použít v přírodních vědách. Totéž platí o různých starobylých mýtech.
Ukázka z knihy Daniel, 12. kapitola, apokryfní přídavek:
Byl tam také veliký drak a Babylóňané ho uctívali. Král řekl Danielovi: „O něm nemůžeš říci, že to není živý bůh, pokloň se mu!“ Daniel odpověděl: „Já se budu klanět jen Hospodinu, Bohu svému, jen on je živý Bůh! Dej mi, králi, svůj souhlas a já zabiji toho draka bez meče a kopí.“ Král řekl: „Souhlasím.“ Daniel potom vzal smůlu, tuk a chlupy, všechno uvařil, nadělal placky a dal do tlamy drakovi. Ten to sežral a pukl. Daniel řekl: „Podívej se, čemu jste se klaněli!“

Zpochybnění datovacích metod: zde bych raději čtenáři doporučil odbornou literaturu, která pojednává o datování. Pochytil jsem argument, že výsledky datování geologických vrstev jsou v souladu s poznatky kosmologie.

Zkameněliny stromů nalezené v růstové poloze přes více vrstev:
Na stránkách VŠB v Ostravě (tu bych z kreacionismu nepodezíral) (http://geologie.vsb.cz/paleontologie/stratigrafie/relativn%C3%AD%20Stratigrafie.htm ) jsem nalezl tuto fotografii:

Fosilizovaný kmen plavuně v růstové pozici, svrchní karbon, Žacléř (foto P. Skupien)

Bohužel o podobných fotografiích jsem nikde nenašel vysvětlení z pera geologů, o jak staré vrstvy jde, jak to vzniklo a jak se od sebe stáří těch vrstev liší – pokud to čte nějaký geolog, prosím o vysvětlení do diskuse. Domnívám se, že se takto fosilizované kmeny nacházejí pouze skrz vrstvy, které vznikly během života stromu a nikdo nikdy netvrdil, že tyto vrstvy vznikaly milióny let.

Nálezy lidských stop ve stejné vrstvě jako dinosauří stopy: údajné lidské stopy lidským stopám moc podobné nejsou, ve skutečnosti jde o stopy malých dinosaurů (https://en.wikipedia.org/wiki/Paluxy_River ).

Nálezy lidských výrobků uvnitř černého uhlí nebo pískovce: výrobky v uhlí, vápenci a pískovci jsou novodobé a byly zality při deštích splaveným materiálem, který následně ztvrdnul.
Typickým příkladem je kladivo z Londonu (městečko v Texasu):

Kreacionista Carl Baugh jej označuje za „velkolepý objev z doby před biblickou potopou“. V současnosti je podle všech dostupných indicií prakticky jisté, že se jedná o člověkem vyrobené kladivo, v době nálezu staré nejspíš několik desetiletí. A jak lze vysvětlit jeho uvěznění v okolní vápencové hornině? Geologové tento neobvyklý, ale možný jev vysvětlují jako vytvoření konkrece z vodou rozpustných minerálů, které se kolem opuštěného artefaktu za vhodných podmínek vytvořily, utuhly a za velmi krátkou dobu řádově desetiletí až století ztuhly do podoby horniny. Podobné jevy byly pozorovány v přírodě i na některých lokalitách, kde intruzivní předměty obalené vrstvou hmoty s rozpuštěnými minerály po nějaké době vypadají, jako kdyby vyrůstaly z pevné horniny vzniklé v geologické minulosti. Viz https://www.osel.cz/8851-zahada-londynskeho-kladiva.html

Nálezy opracovaných kostí a ulit z třetihor a druhohor: lidé mohli opracovat až fosilie druhohorních a třetihorních živočichů, a nikoliv čerstvě zabitých.

Když něco není fosilizováno, neznamená to, že to tehdy nežilo: to je pravda. Ale nejde o důkaz, že to tehdy žilo.

Druhy se objevují ve fosilních nálezech hotové, neexistují důkazy o přechodu z ryb do obojživelníků atd. – to je opravdu vysvětlováno pomocí teorie přerušované rovnováhy, z které vyplývá i nutný nedostatek fosilií z přechodu jednoho druhu na druhý. Nicméně, jak jedovatě poznamenávají kreacionisté, chybějící důkazy nemůžou být důkazem platnosti hypotézy, která tvrdí, že se důkazy asi nenajdou. Fosilie svědčící o přeměně druhu v jiný podobný druh existují, ale nečetl jsem o fosiliích, které by dokládaly vznik plic.

Kambrická exploze: proč se fosilie mnoha forem života objevují najednou ve spodním kambriu (542-490 miliónů let př.n.l.)?
Správnou otázkou je podle mě spíše „proč se mohly fosilizovat všechny najednou v kambriu?“ (mimochodem – 50 miliónů let mi jako „najednou“ příliš nepřipadá).
Snadněji se fosilizují živočichové s vnější nebo vnitřní kostrou – když se vyvinuli, tak začalo vznikat výrazně více fosilií. Ale existují i starší fosilie než kambrické: ediakarská fauna (635-542 miliónů let staré) a fosilie jednobuněčných a jednoduchých mnohobuněčných živočichů (nejstarší fosilie je stará asi 1,8 miliardy let). Nejstarší stromatolit (vápnitá usazenina) potvrzeného organického původu je starý 2,7 miliardy let. Mnoho fosilií z hodně starých dob bylo v průběhu věků zničeno metamorfováním hornin. A fosilií menších než 1 mm si nikdo běžně v terénu nevšimne.

Nálezy nezkamenělých kostí dinosaurů – našel jsem zmínky jen na kreacionistických webech. Možná jsem hledal špatně.

Nezjednodušitelná složitost

  • Orgány, jako třeba oko, plíce… vyžadují společné fungování mnoha složitých součástí. Pokud by se vyvinul jen kus oka, tak by byl k ničemu a přírodní výběr by to nepodporoval.
  • Mikrobiologie – v buňce probíhají velice složité chemické reakce, které nemají předchůdce – buď fungují tak, jak jsou, nebo nefungují vůbec.

Biolog Michael Behe tvrdí, že nezjednodušitelná složitost existuje (Michael J. Behe: Darwinova černá skříňka, Návrat domů, Praha 2001 – napsáno 1996), biolog Marek Vácha tvrdí, že nezjednodušitelná složitost neexistuje (Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis, Cesta, Brno 2014).

 

Kreacionisté někdy argumentují i vědeckými podvody evolucionistů. Proto si příště povíme o Piltdownském člověku.

 

 

Reklama